Pátá delfinoterapie

Říjen 2019

O delfinoterapii už bylo na tomto webu napsáno dost, tak se tentokrát pokusím stručněji popsat naše cestování. V roce 2019 opět místo Kemer a volíme hotel, s kterým jsme už měli zkušenost a především v blízkosti 30 minut pěšky od delfinária. Odlet byl naplánován na 3.10. v 18:30 z Ostravy, letiště jsme volili co nejblíže domovu, tentokrát jen 45 minut od domova. Upřímně? Ráno 3.10. jsme ještě netušili co nás čeká. Týden před odletem mi přišly pokyny k odletu, vše jsem si vytiskla a nachystala k cestovním pasům. Dokoupit léky, dochystat vše potřebné. Kuba tři týdny před odletem má zápal plic, tak jsme vděční, že se stihne zaléčit, než odletíme. Manžel v den odletu je po noční a já kontroluju, zda máme všechno na cestu. Možná telepatie... rozkliknu e-mail s pokyny k odletu, v domnění, že je to ten stejný, který jsem vytiskla už před týdnem a najednou zjistím, že tam je čas odletu v 11:15 hod...... a v ten okamžik bylo 11 hodin.....Budím manžela se slovy: "Právě nám uletělo letadlo."

Manžel komunikuje s CK, zda je nějaká varianta jak odletět... "Můžeme Vám nabídnout let z Prahy v 18:30hod., pokud si zaplatíte nové letenky." Rychlá rodinná porada. zda to vůbec stihneme dojet do Prahy... během 15minut sedáme do auta. Kubík je trochu zmatený, možná i z nás vystresovaný. Manžel řídí, já cestou vyřizuju několik e-mailů s paní z CK, platím nové letenky a modlím se, ať není žádná kolona. Let jsme stihli, sedíme v letadle, bylo to na minuty!

V Antalyi přistáváme ve 23hod., Kubajda to moc tentokrát nezvládal. Na letišti nás vítá paní se slovy: "to jste vy co tu měli být už odpoledne????" bez komentáře...  Kufry nám bere řidič, který nás hned vede do mikrobusu směrem k hotelu. Byli jsme všichni unavení, rychle posílám stručnou zprávu terapeutce, abychom se dohodly, v kolik hodin nám začíná terapie a jdeme spát.

První den terapie. Kuba jde vesele, těší se. V delfináriu je spousta lidí, po roce srdečné vítání s trenéry a terapeutkou Zuzkou. Obléct neopren, dát plavací opasek, léky, šňůrku na brýle. Řekla bych, že už vše zvládáme v rekordním čase. Kubíka vedeme na platformu, kde ho trenér Muhtar hned úkoluje: pozdravit se s delfíny, dát jim rybu, házet jim balón, čekat s nataženýma rukama až delfín Ada balon zase vrátí. Terapeutka Susi bere Kubu do náruče a spouští se do bazénu, jsme v šoku. Kuba dává pusinky, dokonce poprvé plave sám s delfínem, žádný křik, vzdor. Ada cíleně pouští frekvenci na Kubíkovu hlavu... opravdu to bylo obrovské překvapení.
Druhý den. Cestou do delfinária Kubík říká, že nechce do vody, bojí se, že se utopí, vysvětlujeme, domlouváme. Křik, řev, vzdor, bouchání do terapeutky. Jsme v naprosté blízkosti, ale ani naše domlouvání nezabírá. Chudák Susi, ta by potřebovala špunty do uší...


V noci se Kuba několikrát počural a to bylo znamení, že je něco špatně...

Následující den byl povolán i tatínek do vody. Kuba mu visí na krku, pořád opakuje "VEN Z VODY", manžel ho uklidňuje, snaží se ho zabavit tématy, které má Kuba rád, nic nezabírá. Vymýšlíme novou fintu - Kuba bude trenérem jako je Muhtar. A tak následující dny byl Kuba trenérem, který do vody nemusí. Bylo to velmi náročné, já jsem poslední tři dny ležela ve čtyřicítkách horečkách a kluci se snažili to nějak zvládnout sami.

"Mami jsem velký kluk, zvládnu sám jezdit výtahem... ty půjdeš po schodech." Několikrát za den klusat čtyři patra.......uffffff......byla to dřina...


Nejprve jsme byli hodně zklamáni, že se tak Kuba zasekl, později s odstupem času to bereme jako obrovský posun ve vývoji. Měl strach, že se utopí, víme, že aspoň z vody má respekt...

V hotelu potkal Natálku - holčičku ze Slovenska, která byla před dvěma lety se svým bráškou na delfinoterapii. Jejich setkání bylo nepopsatelné, hned se poznali a vítali. Kuba řekl: "jsem zamilovaný do Natálky," hned se chtěl fotit a trávit volné odpoledne s Natálkou.

Co Kubu tentokrát nadchlo, byly terapie s tibetskými miskami. Byla úžasná a Kubajdu moooc bavila.

V delfináriu je zakázáno točit a fotit na telefon, tímto bych chtěla poděkovat Zuzce, že jsme mohli zachytit úžasné okamžiky Kubíkovy terapie a zároveň poděkovat všem donátorům, než jsme obdrželi na konci terapie "oficiální" CD.

Díky Vám všem,kteří nás podporujete!!!!!!